Mapování rysů, vlků a medvědů: v lepším případě stagnace
Vloženo: 15.5.2013
Mapování velkých šelem v Beskydech [1], které proběhlo na přelomu února a března, potvrdilo, že počty těchto vzácných zvířat v posledních letech stagnují, či se dokonce snižují. Podle hrubého odhadu zde žije kolem 10 rysů a 3 vlci, výskyt medvěda se prokázat podle stop nepodařilo.
„Všude, kde vlci, medvědi a rysové žijí, je zásadním problémem pytláctví. Jestliže se našim předkům podařilo velké šelmy úplně vyhubit, dnes, v horských lesích s mnoha cestami a stále dokonalejší loveckou technikou, je to mnohem jednodušší. Počty beskydských vlků navíc přímo ovlivňuje jejich stav na Slovensku, kde také dlouhodobě čelí vysokému tlaku lovců,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy, která mapování každoročně koordinuje.
„Podle dosavadních výsledků je i počet rysů poněkud nižší než v některých dřívějších obdobích. Přitom rys je na tom v CHKO Beskydy ze všech tři druhů velkých predátorů relativně nejlépe – je nejpočetnější a jediný, který se zde v současné době prokazatelně rozmnožuje,“ říká Dana Bartošová.
„Zatímco medvědi a vlci u nás trvale žijí jen v Beskydech, rysové se vyskytují na řadě dalších míst. I jejich počty se ale snižují. Zatímco v letech 1996 – 1998 se jejich početnost odhadovala na 100 - 150 jedinců, v roce 2006 činil odhad 65 - 100 kusů, aktuální je 80 - 100 jedinců v celé republice,“ doplňuje Vladimír Hanzal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Velké šelmy jsou nenahraditelné pro zachování přírodní rovnováhy v lesích. Zabraňují přemnožení velkých býložravců, kteří by jinak postupně zničili vegetaci. Okusují totiž mladé stromky a brání tak lesu v obnově. Absence velkých šelem, konkrétně vlka, je i jednu z příčin přemnožení divokých prasat v některých oblastech. Odborné průzkumy ukázaly, že spárkaté zvěře v ČR je dostatek pro velké šelmy i pro myslivecké vyžití.
Rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý se v ČR nesmí lovit. CHKO Beskydy byla po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zařazena mezi evropsky významné lokality (EVL) velkých šelem. Je totiž jediným místem, kde všechny tři tyto šelmy žijí u nás společně .
„Snažíme se chránit prostředí, kde velké šelmy žijí, financujeme jejich výzkum, vysvětlujeme lidem, že šelmy do přírody patří, chovatelům se hradí škody na hospodářských zvířatech [2]. Pokud si však náš stát neporadí s pytláctvím na vzácných a chráněných šelmách, přijdou veškeré vynaložené finanční prostředky a energie nazmar,“ uzavírá Dana Bartošová ze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Během mapování zaznamenali účastníci výskyt dalších vzácných a chráněných druhů živočichů, např. puštíka bělavého, kulíška nejmenšího, jeřábka lesního, strakapouda bělohřbetého, krkavce velkého, datla černého, vydru říční aj.
[1] Přítomnost rysů, vlků a medvědů na známých lokalitách s jejich trvalým nebo pravidelným výskytem zjišťovalo více než 80 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Mapovali tu už po dvacáté deváté. Akci organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy. K mapování na sousedním slovenském území se přidala Správa CHKO Kysuce. Do mapování se jako každoročně zapojilo také Hnutí DUHA.
Rysové a vlci byli identifikováni podle nálezu stop, trusu a zbytků kořisti. Vzhledem k různým datům nálezů, různému stáří pobytových znaků a velké pohyblivosti šelem, lze jejich současný počet v CHKO Beskydy pouze odhadovat. Výsledky mapování budou uloženy do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při ochraně přírody.
[2] Vyplácení náhrady škody způsobené některými vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů upravuje zákon č. 115/2000 Sb.
Tisková zpráva byla zveřejněna dne 13. května 2013 na internetových stránkách Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR.
